Cesta do školy

Za devatero horami a devatero řekami… anebo vlastně docela blízko, co by kamenem dohodil, se nachází náš ústav akademie věd. Od školy bydlím necelé 2 kilometry, což je vzdálenost, kterou lze v pohodě zvládnout.

Byť to mám relativně blízko, stále každé ráno přemýšlím, jak se do školy dostat. Pojedu autem či poletím na koštěti, nebo snad dokonce udělám něco pro své tělo a půjdu pěšobusem? Ačkoliv si tuhle otázku pokládám každý den, pokaždé vyjde najevo stejná odpověď – půjdu pěšky. Chození pěšky má něco do sebe – ráno se nadýcháte čerstvého vzduchu, projdete se a mozek se vám okysličí a zároveň není kam spěchat, takže nevadí, že to trvá déle.

Po vyčerpávajícím dni v ústavu z poslouchání zajímavých výkladů učitelů, jsem tak zničen, že je mi už úplně jedno, že musím domů zase pěšky. Občas jsem z té školy tak zblblý, že si jdu domů pro auto, abych mohl dojet domů. Proto už raději ani nepřemýšlím a nezabývám se tím, jak se dostanu další den do školy.